O mě

Malíř Jan M. Krejčí
Současné malířství, včetně krajinářství, se mění v desítky různých ?..ismů? diametrálně se rozcházejících. V podstatě existují však jen dva směry. První z nich je figurativní, který je z hlediska zobrazení námětů reálně dešifrovatelný, druhý nefigurativní. Umělecká svoboda spočívá v tom, který z hlavních proudů si výtvarník zvolí.

Malíř Jan M. Krejčí, nar. 20. června 1946 v Mohelně u Náměště nad Oslavou, zvolil si od počátku své umělecké tvorby směr figurativní. Vychází tedy z dané skutečné podoby krajiny v její poznatelnosti. Nepatří však k těm umělcům, kteří se spokojí s víceméně přesným až fotografickým popisem té či oné krajiny. Vyčleňuje se tak z řady současných krajinářů tohoto typu a navazuje tak na původní smysl malířství ? ?magii?, jak ji známe z kreseb prehistorických ?jeskynních? lidí.

Tak abstraktní pojem magie, umělcem podle doby v níž žije a tvoří, se stal oprávněným pro malby, které skrývají něco víc než je skutečnost. Malíř Krejčí v tomto duchu maluje nejen své krajiny. Nejsou totiž jen odrazem určité skutečnosti, ale je v nich do podvědomí diváka malířem zafixovaný, blíže nespecifikovaný tajemný děj. Po zahledění se do krajin malíře Jana M. Krejčího vnímáme jakýsi podvědomý proces, který se v nich odehrává. Umocňuje ho také zvláštní příšeří, v němž vnímáme skrytý pohybový rytmus, navozující až pohádkovou, tajupinou atmosféru a evokující přítomnost smyslově a citově vnímaných astrálních bytostí. Stejné pocity se opakují také v krajinářských výhledech, kde je zvýrazněna konfigurace zvrásnění povrchu země a které protínají cesty, vedoucí do nekončících prostorů mimo svět reality. Také jeho stromové solitéry, většinou stepní borovice, mají zvláštní atmosféricky opar. Malíř se tak vizuálně zmocňuje naší fantazie a vtahuje nás tak do imaginárního prostoru piného tajemství. Celá jeho krajinářská tvorba vzniká však nejen v Mohelenské stepi (Mohelenská step, region sui generis, má svého neopakovatelného genia loci). Tuto krajinu malířsky zpodobňuje Jan M. Krejčí, současně ji však svým nesporným malířským intelektem vřazuje do nadregionální duchovní krajiny.

Malíř však není jen krajinářem. Umělecky ztvárněná jsou také jeho květinová zátiší, vycházející z dokonalé znalosti vztahu člověka ke květině, jako obrazu a odrazu lidských peripetií a nálad a z toho pramenící květomluvy. 1 květy mají svá tajemství a magický vliv na člověka. Tyto atributy květin jsou zafixovány v jeho květinových zátiších, která sdělují svá poslání lidem.
Malíř Jan M. Krejčí tak programově navazuje na duchovní odkaz básnického díla Otokara Březiny, které je částečně spjato s nedalekým Jinošovem, stejně jako na literární odkaz Jakuba Demla, básníka nadčasového.

Významný současný malíř Jan M. Krejčí, inspirovaný ve své tvorbě krásami a zvláštnostmi české krajiny, postihl nejen její výtvarné hodnoty, ale především umělecky ztvárnil její duchovní až magický podtext s obecnou platností o propojení malířství s rytmickou básnickou ódou tajupině vyprávějící krajiny. Naplnil tak myšlenku Alberta Einsteina: ??to nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy??

?..
PhDr. A. B. Král, CSc.,
historik umění

odborné a biografické údaje v:
Who?s who in Europe, vyd. EU, EB D, Bruxelles, 1986-2000 (engl., french ed.)
Best of Europe, (goldprint -2000 nejvýznamnějších osobností Evropy), EU, EBD, Bruxelles 1996

Leave a Reply